Narcius, Ledový & Iscar, таинственный

^{Nahrbeně jsem seděl na kamenné pláži a zíral na Nečisté jezero. Vánek se pokoušel pohrávat si s mojí srstí, ta ale byla natolik slepená zaschlým blátem, že neměl šanci. Rozjímal jsem, dalo by se říct. Nebo jsem prostě jenom seděl a čuměl do vody. Podle toho, jak moc poeticky bych to bral. Mračil jsem se na vodu. Chtělo se mi spát, měl jsem hlad a svědilo mě za uchem. Ale stejně jsem se nepohnul. Jen jsem ztuhle seděl a mračil se a hrbil se. Nedalo se říct, že by mě to bavilo či snad nějak naplňovalo, ale stejně jsem to dělal.} 

S vyřknutým k*rva zahučel v Nečistém Jezeru. Křečovitě a překrývaně se nadechl jako by uběhl maraton. Nechal si dobrovolně zranit křídlo. Který idiot by to udělal?! Obličej se mu stáhl do bolestné grymasy a občas sebou šklubnul bolestí. Bál se, že o křídlo přijde - Ale ať je už ta otupující smysly bolest pryč! Zaúpěl a vydrásal se až na břeh. Byl promočený, ale jako vždy, černý kus látky rychle uschnul. Heh. Jako očarovaný, že? Vystrašeně napnul svaly jakmile ucítil cizí pach. Nebyl zvířecí, ale vlčí. Oh, boha jeho!